Hrajeme divadlo

Kouzelná píšťalka

(kulisa - interiér chalupy)
kašpárek uvádí pohádku: Milé děti, dnes vám budu vyprávět pohádku o tom, jak chudý Honza z malé chaloupky přemohl zlého čaroděje.
táta: Honzo vstávej, je poledne. Nebudeš se přece povalovat na peci celý den. A vůbec, měl bys jít do světa na zkušenou.
Honza: Vždyť už lezu. Do světa? A to myslíte táto, teď hned? Inu, vlastně proč ne, nejdál jsem byl jen za humny, měl bych se porozhlédnout, jak to ve světě chodí. Půjdu. Mějte se tu táto dobře a nebojte, já se vrátím.

(kulisa - les)
vypravěč: Šel dlouho, přes louky a pole, přes hory a potoky a přišel do hlubokého lesa, kde potkal starou babičku.
Honza: Dobrý den, babičko. Kde jste se tu vzala tak sama?
babička: Zabloudila jsem, Honzíčku. Neukázal bys mi kudy z lesa?
Honza: Já jsem přišel odtamtud, takže když půjdete tamtím směrem, jistě za chvíli dorazíte na konec lesa.
babička: To jsem ráda, že jsem tě potkala, a za to, že jsi tak hodný a poradil jsi mi, kudy se mám vydat, ti něco dám. Vezmi si ode mě tuto kouzelnou píšťalku, až ti bude nejhůř, zapískej na ni a uvidíš.
Honza: Děkuji Vám babičko.
vypravěč: Honza poděkoval a babička byla najednou pryč. Honza prošel lesem, až přišel do malého království. Na cestě si prozpěvoval do kroku.

(kulisa - vesnice)
vesničan: Odkud přicházíš, že nevíš, že v našem království je zakázáno se radovat, prozpěvovat si a provádět podobné veselosti?
Honza: Jsem zdaleka. Proč se u vás nesmí lidé radovat?
vesničan: Před časem postihlo naše království neštěstí. Zlý čaroděj unesl jedinou dceru našeho krále, krásnou princeznu Haničku. Král vypsal velkou odměnu pro všechny zachránce, kteří se odváží vydat ji ze spárů zlého čaroděje vysvobodit. Půl království a ruku princezny slíbil tomu, kdo ji přivede zpět.
vypraveč: Honza si usmyslil, že by mohl zkusit štěstí i on a vydal se do královského zámku.

(kulisa - interiér zámku)
Honza: Dobrý den, pane králi, jmenuji se Honza. Slyšel jsem, jaké neštěstí vás potkalo a rád bych se pokusil princeznu zachránit.
král: Zdravím tě, cizinče. Jsem velmi potěšen tvou odvahou, již dlouho se nikdo neukázal. Už jsem pomalu začal ztrácet naději.
Honza: Nebojte se, pane králi, já vám Haničku přivedu.
vypravěč: Honza se vydal znovu na cestu, šel přes hory a doly, přes řeky a potoky, přes pole a louky, až došel k temnému moři. V dálce se z moře na skále tyčil obrovský černý zámek.

(kulisa - les + břeh vody)
Honza: Tak tajemnou stavbu jsem ve světě ještě neviděl. Musím se přeplavit k němu. To bude jistě zámek, kde zlý čaroděj vězní princeznu.

(kulisa - interiér zámku)
vypravěč: Honza vesloval na loďce seč mu síly stačily. Vlny si s ním pohrávaly, ale Honza nakonec doplul až na ostrov. Vydal se do zámku až přišel do dlouhé chodby, kde bylo dvanáct dveří. Vstoupil do dvanácté komnaty a v ní stála překrásná princezna. Dívala se na Honzu a vypadala velmi ustaraně.
princezna: Jak jsi se sem dostal? Utíkej, prosím tě, dokud můžeš. Zlý čaroděj se brzy vrátí a bude s tebou zle.
Honza: Nic se nebojte princezno, já se čaroděje nebojím.
vypravěč: Vtom se rozlétly dveře a v nich se objevil čaroděj.
čaroděj: Ha, co tu pohledáváš cizinče? Nevíš, že odtud už není návratu? Rozmáčknu tě jako malinu.
vypravěč: čaroděj se na Honzu vrhnul a ten s ním začal zápasit. Facky lítaly hlava nehlava, Honza byl silák, takže na čaroděje stačil, ale čaroděj začal používat své čarodějné triky, takže chvíli se proměnil na vlka a nepříjemně Honzu kousal. Poté se opět proměnil zpět v čaroděje a smýkal s milým Honzou o zem, o zdi i o strop. Zkrátka o všechno, co právě stálo v cestě. Už bylo Honzovi docela úzko, když si vzpomněl na kouzelnou píšťalku. Z posledních sil ji vzal do rukou a zapískal. V tom okamžení do něho vjela tak obrovská síla, že jedním prstem odhodil čaroděje do rohu místnosti. Pak jej pevně chytil, roztočil jím nad hlavou a mrštil jím z okna, daleko, předaleko až za obzor temného moře.
princezna: Děkuji ti můj zachránče.
Honza: Pojďte princezno, váš královský tatínek už na vás čeká.
kašpárek: Honza s princeznou se šťastně vrátili. Tatínek král byl nadšený. Honza s princeznou v sobě nalezli zalíbení a byli velmi rádi, že mohou zůstat spolu. Slavila se tedy veliká svatba a k princezně dostal Honza ještě půl království. Pro svého tatínka nechal poslat královský kočár, a pak spolu všichni žili šťastně v královském zámku až do smrti. A to je konec pohádky.