Hrajeme divadlo

Tipy na pohádky

Zde naleznete několik pohádek, které lze s naším divadlem zahrát, aniž byste měli problém s chybějící kulisou nebo loutkou. Pro snadnější hru a připomenutí uvádíme stručný obsah pohádek. Některé jsme úmyslně upravili a zjednodušili. Pro začátek jistě postačí děti potěšit krátkou jednodušší pohádkou a až později je můžete ohromovat dloutrvajícím trhákem o dvaceti dějstvích. Pohádky budou průběžně přibývat.

Červená Karkulka

Maminka pošle Červenou Karkulku k babičce, která má narozeniny a bydlí u lesa. I přes maminčino varování si Karkulka cestu zkrátí přes les. Potká vlka a ten, když se dozví, kam jde, předběhne ji a babičku v domku spolkne. Pak se převlékne za babičku, lehne si do její postele a čeká na Karkulku. Když Karkulka dorazí do domečku, zjišťuje proč babička vypadá, tak jak vypadá, ptá se na oči, uši, čumák a když se ptá na zuby, tak ji vlk spolkne. Pak vlk usne. Kolem babiččina domečku jde myslivec, uslyší chrápání a jde dovnitř. Pochopí, co se stalo, rozpáře vlkovi břicho a z něho vyskočí babička i Karkulka. Posléze všichni nanosí vlkovi do břicha kamení a ten se utopí v řece, když se jde napít, poté, co se vzbudí. Pak myslivec, babička a Karkulka oslavují babiččiny narozeniny.

Perníková chaloupka

Otec jde se svými dětmi do lesa na dřevo. Děti jdou na maliny. Děti zabloudí a je už tma. Jeníček vyleze na strom a uvidí v dálce světélko. Jdou za ním a dojdou k perníkové chaloupce. Loupají ze střechy perníček a když vyjde ven ježibaba, Mařenka ji ujistí, že je to jen větříček. Potřetí si však ježibaba dětí všimne a děti začínají utíkat.

Ježibaba je honí a nemůže je chytit. Následně děti vyběhnou z lesa, kde je pošle do vesnice hodná paní pracující na poli. Ta při setkání s ježibabou předstírá, že je nahluchlá a odpovídá ve verších (Osobo, neviděla jste dvě děti? Jojó, budu tady až do pěti. - Osobo, copak jste hluchá? Jojó, jestli je ta tráva suchá? - Osobo, já hledám kluka! Jojó, včera mě bolela ruka. Osobo, na holčinu jsem se ptala. Jojó, támhle s klukem utíkala.). Po krátkém dohadování ježibabu pošle na druhou stranu. Děti šťastně doběhnou domů k mamince a tatínkovi.

(k této poháce je zde k dispozici scénář)

O rybáři a rybce

Na břehu moře žije rybář se svou ženou. Rybář jednou chytí zlatou rybu, ale pustí ji. Žena rybáře po návratu domů pošle zpět k moři rybu zavolat. Má po ní chtít za odměnu, že jí pustil, novou chalupu. Rybář volá na rybu. Ryba se objeví a pošle ho domů. Rybář přijde do statku spokojený a jdou spát. Ráno pošle žena rybáře zpět za rybou, protože chce zámek. U moře se vše opakuje. Rybář přijde domů do zámku spokojený a jdou spát. Ráno pošle žena rybáře zpět za rybou, protože chce palác. Rybář přijde do paláce spokojený a jdou spát. Ráno pošle žena rybáře zpět za rybou, protože chce být císařem všech císařů. To se splní také, ale na závěr žádá rybářova žena prostřednictvím svého muže po rybě být Bohem, aby mohla hýbat Sluncem a Měsícem. Rybář přijde domů a bydlí zase ve staré chalupě na břehu moře.

Jak šel Honza do světa

V chudé chaloupce žije Honza se svou maminkou. Ta ho jednou pošle do světa na zkušenou. Po cestě lesem potká vlka, který mluví lidskou řečí a naříká, že si vrazil do tlapky ostrý trn. Honza mu trn vytáhne a vlk mu přislíbí pomoc. Honza jde dál až dorazí do cizí země, kde se zajímá o službu ve mlýně u starého mlynáře. Mlynář ho přijme, ale varuje ho, že na noc ve mlýně nezůstávají, protože tam straší. Honza chce mlynáři pomoci a strašidel ho zbavit. Zůstane přes noc, objeví se čert a vodník, co se neustále dohadují, kdo je z nich strašidelnější. Honza se nebojí a poradí jim, že čert je nejstrašidelnější v pekle a vodník je nejstrašidelnější v rybníce. Čert s vodníkem uznají, že má Honza pravdu a už se vícekrát ve mlýně neukážou. Mlynář je rád a Honzovi se ve mlýně líbí. Jednou jede kolem mlýna kočár s princeznou a ta se Honzovi moc zalíbí. Od mlynáře se dozví, že král dá princeznu jen tomu, kdo splní tři těžké úkoly. Honza jde odvážně zkusit štěstí. První úkol je, že musí za jednu noc postavit novou cestu okolo zámku. Honza si vzpomene na čerta a ten mu pomůže. Druhý úkol, že musí vedle zámku za jednu noc postavit jezírko a to Honzovi pomůže vodník. Poslední úkol je, že musí najít v lese zlatý prsten, který tam princezna ztratila. U posledního úkolu mu pomůže vlk. Král je nadšen a Honza za odměnu dostane princeznu a půl království.

Kouzelná píšťalka

V chalupě žil Honza s tátou a ten ho jednou pošle do světa. Honza jde až přijde do lesa a potká tam babičku. Ta poprosí Honzu o radu, kudy ven z lesa, a protože Honza ví, odkud do lesa vešel, pošle ji tím směrem. Ona mu za odměnu dá píšťalku, na kterou když se zapíská, tak člověk dostane sílu. Honza poděkuje a jde dál. Přijde do království, kde je zakázáno zpívat, protože zlý čaroděj unesl králi jedinou dceru, princeznu Haničku. Honza se přihlásí na zámku, že princeznu najde a osvobodí. Král ho přijme a těší se, že mu svitla naděje na záchranu princezny. Honza jde daleko, předaleko až dojde moři. Na moři v dálce uvidí černý zámek. Na loďce se přeplaví k zámku a vstoupí do komnat. Ve dvanácté komnatě nalezne princeznu, která ho varuje, že ho zlý čaroděj zahubí. Honza začne s čarodějem zápasit a když mu je nejhůře, vzpomene si na píšťalku. Zapíská a má takovou sílu, že popadne čaroděje a hodí s ním daleko za obzor do moře. Poté se Honza s princeznou vrátí domů a král jim vystrojí svatbu.

(k této poháce je zde k dispozici scénář)

Honza a čert

V chalupě žije Honza se svou macechou, která ho nemá ráda. Jednou Honzu vyžene a ten jde do světa. Dojde do lesa, kde potká myslivce. Řekne mu, že nemá kam jít a ten mu prozradí, že je čert a jestli nechce jít k němu do služby do pekla. Musí celý rok poctivě sloužit, topit pod kotli a nedívat se pod pokličky. Honza souhlasí a slouží v pekle poctivě a dobře. Jednou se však pod pokličku podívá a od osvobozené duše se dozví, že si za svou službu má přát starý zaprášený měšec, který je bezedný a nasype majiteli tolik peněz kolik si bude přát. Když službu v pekle skončí, odchází a měšec dostane. Zpět na světě přijde do království, potká babičku a dozví se, že království je velmi chudé a že starý král hledá pro princeznu bohatého ženicha. Přihlásí se jako nápadník a nabídne králi svůj bezedný měšec. Král je nadšený a Honza se ožení s princeznou. Od té doby žijí šťastně a spokojeně.

Šípková Růženka

Královi a královně se narodí malá princeznička. Nad kolébkou se sejdou tři sudičky. První jí říká, že bude krásná, druhá říká, že bude mít štěstí a třetí, zlá, řekne, že se v den svých šestnáctých narozenin píchne do prstu a usne na sto let. Král s královnou nechají odstranit všechny ostré předměty. Na oslavě šestnáctých narozenin se do zámku dostane zlá sudička a ukáže princezně v rohu zahrady růžový keř.

Ta utrhne růži a nese ji ukázat rodičům. Jak vejde do komnaty píchne se a usne. S ní usnou všechni ostatní a vše zaroste růžemi. Za nějaký čas se o zarostlém království dozví princ ze sousední země. Vypraví se tam s úmyslem zachránit princeznu a království. Přijde k zámku, proseká se růžemi a v zámku objeví spící dvořany a princeznu. Princezna se mu zalíbí a on ji políbí. Rázem je zlá kletba zrušena a všichni se probouzí. Král s královnou se radují a ihned vystrojí princezně a princovi svatbu.

Sůl nad zlato

Král má tři dcery. Nejstarší má ráda jen bohatství, druhá má ráda jen jídlo a třetí je nejhodnější a jmenuje se Maruška. Král je už starý a chce předat vládu jedné ze svých dcer. Zavolá si je a ptá se, jak moc ho mají rády. Té, která ho bude mít nejraději, svěří vládu. První říká, že ho má ráda jako všechno bohatství světa. Druhá, že jako nejvybranější pochoutky světa a Maruška řekne, že ho má ráda jako sůl, protože sůl je lidem potřeba k životu. Král se na ni rozzlobí a vyžene ji. Maruška najde v lese chaloupku a v ní babku kořenářku. Ta ji ubytuje a protože je čarodějka, nechá zmizet všechnu sůl v království. Lidé z království se stěhují pryč, jsou nespokojení a král s dvořany a princeznami onemocní z nezdravé výživy. Maruška má otce ráda, i když ji vyhnal a když se dozví, že je nemocný, poprosí kořenářku o pomoc. Ta jí dá bezednou slánku. Maruška se vrátí do království se solí a všichni se radují, že mají sůl a už nebudou nemocní. Maruška se stane královnou, protože zachránila království.

Zlatovláska

V království slouží u krále Jiřík. Jednou králi přinese babička hada, kterého když někdo sní, tak bude rozumět řeči zvířat. Když hada kuchař připraví, Jiřík ho nese králi k večeři. Neodolá a ochutná. Král ho podezírá a po večeři si nechá nalít víno. V tom se venku u okna na větvi stromu dohadují dva ptáci o zlatý vlas a mluví o princezně Zlatovlásce. Jiřík se zaposlouchá a královi přelije víno přes okraj sklenice. Král pozná, že Jiřík také rozumí řeči zvířat a pošle jej do světa, aby mu přivedl Zlatovlásku jako nevěstu. Jiřík po cestě zachrání mraveniště před hořícím keřem. Dá najíst hladovým havranům a vrátí do moře zlatou rybku, kterou najde ležet na břehu. Moře přeplaví a dostane se do zámku, kde žije Zlatovláska. Zlatovlásku nedostane jen tak, musí splnit tři úkoly. První je, že musí posbírat rozsypané perly v trávě v zahradě, kde se Zlatovlásce přetrhly. Pomyslí na mravence a ti přijdou a pomohou mu. Druhý úkol je sehnat živou a mrtvou vodu. S tím mu pomohou havrani. Třetí úkol je najít na dně moře prsten, který ztratila Zlatovláska, když se koupala. S tím mu pomůže zlatá ryba. Jiřík tedy princeznu odvádí ke svému králi, ale po návratu jej král nechá zabít. Zlatovláska si Jiříka zamilovala, a tak ho chce zachránit. Nejprve pokropí jeho tělo mrtvou vodou, aby se mu zacelily všechny rány, a potom živou vodou, aby obživl. Jiřík je ještě krásnější a král chce být taky. Rozkáže svým sluhům, aby ho také zabili a poté oživili. Oni ale nejdříve lili živou vodu a když král neobživl, nalili na něho mrtvou, tělo se sice zacelilo, ale král již neobživl. Poté se tedy Jiřík se Zlatovláskou oženil a stal se dobrým a spravedlivým králem.

Hrnečku vař!

V chudé chalupě žije matka s dcerou. Jednou jde dcera z města a potká babičku, která ji prosí o trochu jídla. Dcera se s ní rozdělí o poslední krajíc chleba a babička jí za odměnu dá kouzelný hrneček. Poučí ji, jak má hrneček používat (Hrnečku, vař! - Hrnečku, dost!). Dcera doma s matkou uvaří kaši a jdou spát. Druhý den jde dcera zase do města. Matka dostane hlad a chce si uvařit kaši, ale neumí hrneček zastavit. Kaše se valí z chalupy ven a matka na střeše netrpělivě očekává příchodu dcery. Ta, když vidí, co se stalo, zavolá: "Hrnečku, dost!" Kaše bylo tolik, že se musí domů prokousat.

(k této poháce je zde k dispozici scénář)

Honza a kouzelný hrneček

Na okraji jedné vesnice žil v malé chalupě Honza se svou maminkou. Honza byl věčný pecivál a stále se povaloval na teplé peci. Jednoho dne se maminka na Honzu rozlobila, že takhle by to dál nešlo a měl by jít do světa na zkušenou. Když Honza slezl z pece bylo jasné, že takový chlap jako hora musí ve světě prorazit, a tak se rozloučil s maminkou, dostal buchty a šel. Potloukal se světem křížem krážem až došel do hlubokého lesa. Buchty měl dávno snědené a hlad, že by se o něho mohl opřít. Na pasece uviděl spoustu jahod, dostal na ně chuť, a tak je začal trhat a jíst. Po chvíli ho překvapila babička, která se tam náhle objevila. Honza pěkně pozdravil a babička ho prosila, aby jí také natrhal několik hrstí, že ona sama si je natrhat nemůže, protože má nemocná záda a když se ohne, už se zpátky nenarovná. Honza ochotně trhal a sypal babičce do dlaní až byli oba dost najedení. Babička Honzovi pěkně poděkovala a než odešla darovala mu kouzelný hrneček. Poučila ho, že přijde-li s ním k nemocnému, hrníček sám pozná, co nemocnému schází a naleje-li Honza do něho vodu, sám uvaří léčivý čaj. Honzík pěkně poděkoval, oba se rozloučili a pokračovali každý jinou cestou. Po čase došel Honzík do království, kde jak posléze zjistil od kolemjdoucího myslivce bylo zakázáno zpívat a radovat se. Důvodem toho bylo, že před nedávnem princezna Amálka, jediná dcera jejich krále, onemocněla neznámou nemocí a nikdo ze slovutných mudrců a lékařů ji dosud nedokázal vyléčit. Honza si vzpomněl na kouzelný hrneček a vydal se do královského zámku zkusit štěstí a vyléčit princeznu. Po krátké dohodě s králem jej pustili do komnaty k princezně. Honzovi se princezna moc zalíbila a už dopředu si přál, aby se hrnečku podařilo uvařit ten správný léčivý čaj. Nalil do hrnečku vodu a za chvilku v něm voněl čaj s velmi pronikavou exotickou vůní. Nebylo také divu, vždyť i nemoc, kterou princezna trpěla byla jistě nějaká exotická, pomyslel si Honza a podal hrníček princezně. Ta se napila, rozzářily se jí líce, usmála se na Honzu a řekla "Děkuji ti, ach to se mi ulevilo." Honzík zůstal nějaký čas na zámku a každý den vařil princezně léčivý čaj. Jakmile se princezna úplně uzdravila, mohla se slavit velkolepá královská svatba. Kouzelný hrneček zůstal jako součást královské pokladnice nejcennějším kouskem a dědil se z generace na generaci. Do království putovalo mnoho nemocných, aby je král Honza se svým hrnečkem uzdravil. Král Honza už nikdy nebyl líný, protože zjistil, jakou radost mu dělá pomáhat lidem.

... a jistě jsme na další a další známé i méně známé pohádky zapomněli. Ovšem fantazii a mistrům improvizace se meze nekladou. Proto se těšíme na Vaše náměty, abychom zde mohli zásobu pohádek postupně doplňovat.